Mały Huzolak njemóže sej wusnyć. Prosy mać, zo by mału postołu tam a sem storkała. Tola wona hižo spi. Takle leži hólčec w swojim łóžku a tyka jednu nóžku kaž stołp dowysoka. Swoju mału košulku so sleče a přičini sej ju kaž płachćičku při palčiku. Cymplej košulki wozmje do rukow a póčnje z wobeju licow duć. Měsačk to widźo sćele swětłu pruhu, po kotrejž Huzolak ze jstwy wujědźe. Započina so rjana jězba, kiž wjedźe hólčeca přez městačko a lěs hač k hwězdam. Z ilustracijemi Ingeborg Meyer-Rey skulojći so klasikar, kiž je někotremužkuli z časa dźěćatstwa znaty.