wopisanje
Jako wosebity hłós zawjedźe so counterowy tenor za čas renesansy do praksy cyrkwinskeho spěwanja zapadneje Europy. Wosta aktualny hač do doby hudźbneho baroka. Po tym zajim za wysoki muski hłós popušći a hakle w druhej połojcy 20. lětstotka zaso přiběraše. Wjetšinu tu wubranych ludowych spěwow znaje z časa swojeho dźěćatstwa. Tež nam njejsu njeznate a mnohe z nich so tež hižo natočichu: jako tři- abo štyrihłósne chórowe sadźby abo z orchestrowym přewodom, lědma pak solistisce z přewodom klawěra, jako duet abo a capella. Wulki dźěl melodijow měješe so do wysokeho hłosa altusa přenjesć. Za lěpšu wotměnu so spěwy tohorunja wobdźěłachu: za jedyn, dwaj abo tři instrumenty (klawěr, cello, pišćałku).
Zusatzinformation
rěc artikela | nimski, górnoserbski |
---|---|
bibliografiske daty | 1. nakł. 2017, CD, cyłkowny čas 63:34 min. |